Na světě existuje několik druhů "divoké bavlny" (bavlna, která roste neobdělávaná), například v Austrálii, Africe, Arizoně, Střední Americe, Dolní Kalifornii, Brazílii, Mexiku a dalších tropických zemích.


Kvůli problémům spojených s jejím zjemněním, není ekonomicky proveditelné ji takto použít. Pomocí genetické úpravy a šlechtění se vyvinula z těchto "divokých" zdrojů a dnes ji známe jako vlákno, které má především kladné vlastnosti.
Největšími producenty bavlny jsou v současné době Čína, Indie a Spojené státy.

Bavlněné vlákno je surovinou pro výrobce textilu, který transformuje bavlnu v přízi, a potom do tkaniny pro oděv, pro domácnost nebo průmyslové výrobky. Potřeby kvalitní bavlny jsou velmi odlišné v závislosti na konečném výrobku. Kvalitativní rozdíly mají vliv zejména na cenu výrobku. Bavlna, stejně jako všechny komodity, se liší podle kvalitativních parametrů pro účely obchodu.

Cena bavlny primárně souvisí s vlastnostmi vláken. Kvalita je dána především délkou vlákna, jeho jednotností a silou. Nejdůležitější atribut je délka vlákna a v této souvislosti je bavlna rozdělena do několika kategorií.

Extra dlouhé vlákno měří více jak 3,5cm. Získává se při zpracování bavlníku keřovitého, jeho odrůdy bavlníku brazilského nebo peruánského.

Dlouhé vlákno měří více jak 2,8cm Dlouhá vlákna o délce do 3,5cm a extra dlouhá vlákna nad 3,5cm dávají bavlníky keřovitý, jeho odrůda brazilský a také peruánský. Z bavlníku keřovitého a brazilského je oblíbená jemná bavlna “Sea Island“, americká “Pima“ a luxusní dlouhovlákná egyptská bavlna, kde délka vlákna dosahuje i 5ti cm a více. Z této luxusní bavlny se vyrábí hedvábně-bavlněné produkty (cotsilk).

Střední vlákna mají délku od 2,6cm do 3cm a jsou nejčastěji z bavlníku srstnatého pocházejícího z Mexika. Ten je rozšířený ve všech bavlnářských oblastech, nejvíce v USA. Tam tvoří 90 % veškeré pěstované bavlny. Nazýváme jí bavlna “Upland“.

Krátká vlákna mají délku od 2,1cm do 2,5cm a vyrábějí se z nich levnější a hrubší látky. Vlákna jsou především z bavlníku stromového a bylinného, tzv. levatská bavlna. Pěstuje se převážně v Indii a Pákistánu.

Zvlášť krátká vlákna jsou kratší než 2cm a nedají se příliš dobře spřádat, vyrábějí se z nich spíš různé plsti a vaty.

Bavlna je především příjemná na nošení. Na rozdíl od vlny, která je v mokrém stavu slabší a musí se prát a sušit opatrně, vlákno bavlny dobře absorbuje vlhkost a velice rychle schne. Prádlo se nevyvěšuje a kvalitní bavlna nežmolkuje. Vysokou teplotu při žehlení snese, také i při praní, dá se vyvařit a smí se napařovat. Dobře přijímá barvu. Snáší (na rozdíl od vlny) kontakt s alkáliemi, takže není problém ji prát alkalickými přípravky nebo bělit Savem. Z bavlněných látek se většinou dobře šije a nejsou drahé, hodí se proto i pro začátečníky.

Složení bavlny bývá následující: celulóza 80-90%, voda 6-8%, protoplazma, pektiny 4-6%, vosky, mastné látky 0-1%, minerální soli až 0,20%.

Bavlna má ale i své slabší stránky. Bavlněné vlákno není příliš elastické, což způsobuje mačkavost a látky se vytahují se namáhaných místech. Vlhká bavlna snadno zplesniví, proto je potřeba vlhké a mokré prádlo nechat uschnout nebo nechat na dobře větraném místě. Některé bavlněné tkaniny i úplety se při praní sráží, před šitím je tedy vhodné ji předem nechat vysrážet.